Se členstvím České republiky v NATO souhlasí 78 procent lidí v Česku, nejvíc od roku 1994. Vzrostla také podpora Evropské unie, ukázal průzkum agentury STEM z přelomu března a dubna.
Třetina Čechů kvůli válce na Ukrajině považuje bezpečnostní situaci ve střední Evropě za špatnou a jen necelá desetina si myslí, že zde nehrozí žádný konflikt. Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině podle tří čtvrtin obyvatel ČR, silně pozitivní vztah k němu mají jen čtyři procenta lidí. Výsledky průzkumu dnes STEM poskytl ČTK.
Ruská invaze na Ukrajinu do české společnosti přinesla bezprecedentní pocit ohrožení, uvedli autoři průzkumu. “Jen devět procent veřejnosti se domnívá, že v regionu nehrozí žádné vojenské nebezpečí, což je nejnižší podíl naměřený od roku 1994 a propad o 22 procentních bodů oproti srpnu 2021,” dodali.
Naproti tomu 34 procent hodnotí bezpečnostní situaci jako tak špatnou, že propuknutí vojenského konfliktu v regionu je jen otázkou času. Podle největší části lidí, konkrétně 58 procent, je situace v zásadě dobrá, ale existuje hrozba vojenského konfliktu.
S posilujícím pocitem ohrožení stoupá podpora členství ČR v Severoatlantické alianci. Na 78 procent se zvýšila ze 68 procent v září 2020, výrazně se přitom zvětšil zejména podíl rozhodných podporovatelů členství ze zhruba 30 procent v posledních letech na aktuálních 47 procent.
Podobně podpora setrvání v EU vzrostla z předchozích 46 na 54 procent. Téměř univerzální podporu má budování společných unijních obranných sil, s nímž souhlasí 85 procent lidí v Česku, a podobně 84 procent je pro společný nákup ropy a plynu. Pro společný nákup zbraní a vojenské techniky v EU se vyslovilo 71 procent Čechů. Postupně také z 32 procent v lednu na nynějších 41 procent přibývá lidí, kteří pozitivně hodnotí připravenost ČR na předsednictví v EU ve druhé polovině letošního roku.
Prozápadní postoje má v souvislosti s válkou 57 procent obyvatel v ČR, z toho 37 procent podporuje alespoň přesuny vojáků NATO k hranicím Ukrajiny a Ruska a 20 procent aktivitu vojáků NATO nepodporuje, nebo dokonce odmítá. Nejistá je ve svých názorech třetina lidí, k ruskému popisu situace nemají vyhraněnou důvěru ani nedůvěru. Šest procent důvěřuje ruskému výkladu, že jde o provokaci NATO a Ukrajina je uměle vytvořený stát. Čtyři procenta silně proruských lidí si pro ČR do budoucna přejí cestu na východ.
V hodnocení států školními známkami se Rusko s průměrnou čtyřkou propadlo na nejhorší pozici od roku 1994. Stejně se zhoršilo hodnocení ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého v březnu příznivě vnímalo osm procent české společnosti oproti 27 procentům loni v květnu. Naproti tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má kladné hodnocení od 62 procent Čechů. “Je to důsledkem krizové situace a vynikající strategické komunikace ukrajinského vedení. Z testovaných zahraničních státníků je populárnější jen slovenská prezidentka Zuzana Čaputová,” uvedl STEM.
Průzkumu se od 24. března do 6. dubna zúčastnilo 1171 lidí starších 18 let.
Zdroj: ČTK